Jdi na obsah Jdi na menu
 


Celá dvacátá léta zuřila ve světě krutá hospodářská krize. Z boháčů dělala chudáky a z chudáků žebráky, jen na území Československa bylo na 400 000 nezaměstnaných. Tato doba vynesla na povrch politického spektra fašistické režimy, které na oko zaručovaly lidem práci, blahobyt, přitom pomalu a jistě stáčely kormidlo dějin k dalšímu obrovskému krveprolití. Málokde došla situace tak daleko, jako v sousedním Německu, kde inflace dosáhla obludných rozměrů. Tehdy se tam objevil Adolf Hitler se svou NSDAP . Díky svým schopnostem dokázal zfanatizovat lidi a přetáhnout je na svou stranu. Ti, kteří se nepřizpůsobili, byli nemilosrdně zlikvidováni. Po volbách v roce 1933 bylo jasné, kam se bude politika Německa ubírat. Několik let předtím už Hitler vykřikoval do světa své ideje o nadvládě Němců nad zbytkem Evropy, zotročení a likvidaci jiných ras a národů. Německá vojenská klika doposud nesmířená s porážkou v l.světové válce ho rychle přijala za ochránce zájmů Říše.

Prvním cílem nacistické agrese se mělo stát Československo, stát s dobře se rozvíjející ekonomikou a kvalitně vyzbrojenou armádou.

Kola německého zbrojního průmyslu se roztočila naplno a obyvatelé Říše dostali práci, za níž měli hořce zaplatit krví a zkázou země.

Hitlerův vliv se rozšířil postupné i na sudetské Němce žijící na území našeho státu. V pohraničních městech a vesnicích postupně vznikala a bujela nenávist proti všemu českému. Nacistický odboj proti ČSR vedla a organizovala Sudetoněmecká strana práce (Sudetendeutche Arbeit Partei - SDP) v čele s Konrádem Henlainem. Zdivočelí fašisté napadali a šikanovali České vlastence, ve spolupráci s německým Abhwerem vybudovali na území Sudet rozsáhlou špionážní síť, skládající se jak z civilního obyvatelstva, tak i z vojáků. Přes hranici byly pašovány cenné poznatky o plánech obrany, výstroji armády a v neposlední řadě o výstavbě opevnění.

Na sklonku třicátých let připravovali sudetští Němci ozbrojený teror, který propukl plnou silou v září 1938. Se silnou podporou složek německé branné moci přepadali členy naší finanční stráže a četnictva, strážící hranici

a odvlékali je na území Říše. Vedli útoky na celnice či obsazovali celé obce i města.

Československá republika nemela zrovna ideální národnostní složení, z 15 miliónů obyvatel bylo pouze 7,736 miliónů Čechů. Zbytek tvořily 3,3 milióny Němců, 2,3 milióny Slováků, 700 tisíc Maďarů, 600 tisíc Rusínů, 100 tisíc Poláků, 14 tisíc Rumunů a 250 tisíc občanů jiných národností,

Naše republika se svými 3000 kilometry hranic a velkou délkou ve směru západ východ, patřila mezi nejhůře bránitelné státy Evropy.

V nejužším místě mezi Kladským výběžkem a hranicí s Rakouskem je šířka území pouze několik desítek kilometrů.

Tyto podmínky tvořily hlavní důvody pro přepracování koncepce obrany.

Bylo rozhodováno mezi plně mechanizovanou, ale rychle zastarávající armádou, nebo vybudováním po vzoru spojenecké Francie mohutného systému pohraničních opevnění.

Výstavbu opevnění na Ostravsku organizovalo nově zřízené Zenijní skupinové velitelství II, které bylo zřízeno 18.4. 1935 v Novém Bohumíně, později bylo přesunuto do Klučina který mel výhodnější polohu blízko středu budovaného úseku.

Prvním vybetonovaným srubem na území ČSR se stal objekt MO - S 8 „Paseky‘‘. Budovaný v rámci prvního stavebního podúseku „Bohumín", Jeho betonáž proběhla 22.prosince 1935.